Oskeruše je kromě svých užitkových vlastností také velice
dekorativní strom, který upoutá tvarem rozkladité koruny, oranžově zbarveným
listím na podzim i mohutným větvovím v zimě. V
minulosti byla oskeruše oblíbená a proto hojně vysazovaná do sadů a k
vinicím. Staré mohutné stromy, často rostoucí osamoceně v pastvinách či
polích i dnes dotvářejí charakter krajiny jihovýchodní Moravy. Při výsadbě
je proto potřeba dbát nejen na ekologické nároky, ale i na prostornost a
dominanci místa.
Sazenice
Předpěstované sazenice o výšce nejméně 1,5 m (2-3leté)
lze vysadit do volné přírody – do vinohradů, biokoridorů, na meze apod.
Menší sazenice, cca 0,5-1 m (minimálně jednoleté), lze sadit na místa, kde
je zajištěno
 ožínání
vzrostlé trávy a dokonalá ochrana proti zvěři.
Kde sadit
Díky silným kůlovým kořenům oskeruše snáší i výsušná
stanoviště a strom nebývá vyvracen větrem. Ovšem její silná schopnost
zakořeňování se projevuje již v prvním roce, kdy kořen může vertikálně vrůst
do země až 50 cm, proto stromy, které pěstujeme na přesazení jako
prostokořenné, je vhodné izolovat v hloubce cca 30 cm např. dřevěnou deskou.
Místo trvalé výsadby by mělo být prostorné, o průměru minimálně 10 m a mělo
by být nezastíněné či nepodmáčené s těžkou jílovitou půdou.
Jak sadit
Sadíme do mírně vlhké půdy nejlépe na podzim po opadu
listů od konce září do listopadu, a zjara od března do dubna. Vyhloubíme
jamku, která je o něco větší než kořenový systém a dno jamky zaplníme cca 10
cm vrstvou směsi písku a zahradního substrátu v poměru 1:1; vrstva může být
větší zvláště v těžších jílovitých půdách. Sazenici přihrneme také hlínou
obohacenou o tento lehčí výživný substrát, ve kterém stromek lépe koření.
Hlínu pevně, ale opatrně přišlápneme ke kořenům, jelikož velké vzduchové
komůrky brání zakořenění. Stromky sazené na jaře je nutné několikrát přes
první sezónu zalét vodou.
Volně sazené stromky je nutné chránit hlavně proti zvěři, která ničí v
průběhu prvních let až 80 % výsadby. Stoprocentní ochrana neexistuje,
jelikož stromky mohou ožírat myši, zajíci, srnčí, ale i daňčí a jelení zvěř.
Srnci také o mladé kmínky v oplocení rádi vytloukají paroží z lýčí a
solitérní výsadby často slouží jako místa pachových stop, mj. moči dravých
šelem, mezi něž patří také psi.
Ochranou výsadby solitérů je vždy nejméně jeden podpěrný kůl (průměr min. 5
cm.), stromek je obalený tuhou folií s UV filtrem či tubusem (např.
speciální lesnické tubusy zelené barvy), který je pevně přidrátován nejméně
na dvou místech ke kůlu. Nikdy nedrátujeme ke kůlu stromek. Další variantou
jsou tři kůly zaražené rovnoměrně okolo sazenice ve vzdálenosti min. 20 cm
od kmínku, na nichž je omotáno a přidrátováno tzv. králikářské pletivo. To
ovšem láká často srnčí zvěř k vytloukání. Efektivní je varianta alespoň dvou
plochých desek (odkorů) zašpičatělých a opatrně zaražených (či zasypaných
spolu se stromkem) do země proti sobě ve vzdálenosti jen 5 – 8 cm od kmínku
a svázaných drátem či nahoře spojených přitlučenou příčkou. Všechny ochrany
by měly být vysoké těsně od země do výšky min. 60 cm proti zajícům a myším,
do výšky 1,2 m proti srnčí a 1,5 m proti daňčí a jelení zvěři.
Nátěr
Natření kmene a ochranných kůlů v celé okusové výšce je
další možností ochrany, kterou lze použít spolu s oplocením. Kmen je vhodné
natřít hořce chutnající a dráždivou látkou Aversol, u starších stromků i
více agresivním nátěrem na přírodní bázi Morsuvin. Ochranný kůl je vhodné
natřít kontaktní páchnoucí látkou Lavanol vyráběnou na bázi lanolinu z ovčí
vlny. Tyto přípravky se běžně používají v lesnické praxi.
Zapěstování korunky
V prvních letech můžeme určit sestříháním postranních
větví výšku kmene (polokmen - vysokokmen). V dalších letech můžeme po
zdravém nárůstu do cca 4 metrů provést počáteční vytvarování koruny výběrem
či zkrácením kosterních větví.
Místa výsadeb
V současnosti je na Slovácku a celé JV Moravě vysazeno
více než 10 000 stromků. Ač se toto číslo zdá vysoké, můžeme předpokládat,
že do plodného věku cca 20 let, kdy stromy přestávají být ve svém vývoji
ohroženy, dožije ani ne 10%, tj. 1000 stromů. Z nich se, pravděpodobně, 100
let dožije asi jedna třetina, tj. 300 velkých stromů, které budou ozdobou
kraje.
Výsadby do krajiny se soustředily především do chráněných a lesnatých území
Bílých Karpat, Chřibů, Ždánického lesa, Pomoraví a Pálavy, nezanedbatelná
část stromů je vysazena také v blízkosti vesnic do zahrad, trávníků, mezí a
sadů po celém Slovácku.
|
