• Domů • PP Osypané břehy • PR Oskovec II • PR Oskovec •

Najdi na tomto serveru

Výměra 6,1 ha, nadmořská výška 170 m, k.ú. Vracov.

Část lužního lesa na pravém břehu řeky Moravy, 2,5 km severoseverozápadně od Petrova, 4 km jihozápadně od nádraží Bzenec-Přívoz. Největší hnízdní kolonie volavek popelavých na Moravě.

Neživá příroda

Rezervace se nachází v nivě řeky Moravy, kterou budují souvrství čtvrtohorních říčních uloženin. Jedná se o holocenní písčitohlinité náplavy, uložené na pleistocénních štěrkopíscích. Půdy mají charakter glejových fluvizemí.

Rostlinstvo

Původní vegetaci rezervace představoval typický tvrdý luh. Hlavními dřevinami byly dub letní (Quercus robur) a jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia). V současnosti však převažuje topol kanadský (Populus x canadensis) a rozšiřuje se nepůvodní javor jasanolistý (Acer negundo).

Bylinný podrost je druhově chudý a skládá se většinou z dusíkomilných druhů jako kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), opletník plotní (Calystegia sepium), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum) a nepůvodních invazních druhů jako netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), hvězdnice kopinatá (Aster lanceolatus) a zlatobýl obrovský (Solidago gigantea). Na jaře zde kvete dymnivka dutá (Corydalis cava), orsej jarní hlíznatý (Ficaria verna subsp. bulbifera) , křivatec žlutý (Gagea lutea) a pižmovka obecná (Adoxa moschatellina). Za zmínku stojí výskyt kosatce žlutého (Iris pseudacorus).

Živočišstvo

Hlavním důvodem vyhlášení této rezervace je velká hnízdní kolonie volavek popelavých (Ardea cinerea) a čápů bílých (Ciconia ciconia). Hnízdí zde i řada dalších vzácných ptáků lužního prostředí, jako je holub doupňák (Columba oenas), luňák hnědý (Milvus migrans) , žluna šedá (Picus canus), v nedávné minulosti i kavka obecná (Corvus monedula), raroh velký (Falco cherrug) nebo luňák červený (Milvus milvus). V blízkém okolí se vyskytuje i bobr evropský (Castor fiber) , z ptáků také kulík říční (Charadrius dubius) a na písčinách řeky Moravy pisík obecný (Actitis hypoleucos). V zimě je oblast kolem Oskovce nocovištěm všech tří druhů hus (Anser sp.).

Péče

V současné době dochází ke značnému prosychání a odumírání starších stromů, které se špatně přizpůsobují poklesu hladiny podzemní vody a takto oslabené špatně odolávají nemocím, jako je tracheomykóza. Z tohoto důvodu je rovněž snížena jejich reprodukční schopnost a nedochází k přirozené obnově porostů. Hlavním cílem péče o území je proto obnova porostů a to přirozenou obnovou či podsadbou (zejména dubu letníno). Je však nutno ponechávat staré odumřelé stromy, které ptákům poskytují hnízdní příležitosti.