 |
 |
 |
|
Najdi na tomto serveru
|
|
Ve vesnici se dochovalo několik tradičních usedlostí, tzv. Podunajské hliněné domky. Na návsi je dochovaný Panský dvůr a zvonice z 18.století. Funkcionalistický kostel Krista Krále pochází z let 1930 –33. Pro německou finanční stráž byl v létech 1942 – 44 vystavěn soubor tzv. německých domků. Výměra katastru je 960 ha. Půda zde není příliš úrodná, na pozemcích hospodaří převážně a.s. Žerotín Strážnice. Hojně se pěstuje vinná réva a vysazují se nové vinice a ovocné sady. Od silnice I/70 začíná území CHKO. V krajině je narušený vodní systém a množství odvodňovacích a zavodňovacích kanálů nefunguje, tím dochází k záplavám. Obec připravuje několik projektu pro ochranu zastavěného území, z nichž nejdůležitější je výstavba Protipovodňové nádrže Telatniska. Významným bodem je státní hranice se Slovenskou republikou a dva silniční hraniční přechody (jeden je ve výstavbě). Se slovenským městem Skalica jsou udržovány přátelské vztahy a čilá spolupráce je i s vinaři ze Skalice . Zajímavostí je přístav na Baťově kanálu , kde se překládalo uhlí z železniční vlečky na lodě. V r. 2004 byla otevřena vyhlídková věž na výklopníku uhlí, který se stane důležitým bodem pro turisty. V údolí Sudoměřického potoka , se nachází rekreační oblast Mlýnky s ubytovacím zařízením a letním táborem. V obci je několik zaměstnavatelů, většina obyvatel však dojíždí za prací do okolních měst, především do Hodonína. Trvale žije v obci 1200 obyvatel. Každoročně pořádané akce:
|
Obec
byla založena v letech 1261 – 70 zemanem Sudomírem z rodu pánů z Horky.
Původní pozdně velkomoravské a přemyslovské osídlení se nacházelo v lokalitě
Hrůdy u říčky Morávka, kde jsou patrné zbytky valů původního hradiště, které
sloužilo k ochraně hranic. Nedaleko po proudu Baťova kanálu se našlo,
při archeologickém průzkumu v rámci výstavby obchvatu Sudoměřice, pozůstatky
velkého osídlení z pozdní doby kamenné (asi 3000 let před naším
letopočtem), kdy na výhodném místě, na návrší nad zaplavovanou oblastí, zde
stála osada s dřevěnými kůlovými domy. K unikátním nálezům z této doby patří
soubor zvláštně tvarovaných nádob, vzácný tzv. tulipánovitý pohár nebo dva
dětské pohřby uložené v odpadních jámách. Další výraznější osídlení na
lokalitě představují hluboké zásobní jámy – podzemní sila na obilí – ze
starší doby bronzové (asi 1800 let př. n. l.). Z jedné z nich pochází bohatý
soubor zlomků keramických nádob a sada hliněných závaží, tvořící původně
patrně součást tkalcovského stavu. Výzkumem byla také zachycena poměrně
rozsáhlá keltská osada ze 3. a 2. století př. n. l. a dále germánská osada z
mladší doby římské (4. stol. n. l.); z té pocházejí m. j. vzácná železná
ostruha, stříbrná římská mince, nebo bronzová spona – šatní spinadlo. V
těchto mladších obdobích byly v zástavbě nadzemní dřevěné domy doplňovány
chatami zahloubenými do země – polozemnicemi. Hojnost nálezů a především
množství hliněných střepů ukazuje, že toto místo je jedno z nejrozsáhlejších
osídlení v našem regionu, které bylo navíc téměř nepřeržité od 3. tisíciletí
před n.l. až do 13. století n.l.
•
